Transparenty a půda nasáklá krví Balzac nám řekl: „Za každým velkým bohatstvím stojí zločin.“ Národy nejsou výjimkou. Jejich vlajky vlají vysoko, ale pod nimi je půda nasáklá krví těch, kteří byli vyhnáni, dobyti nebo zničeni. Spojené státy byly vybudovány na masových hrobech domorodých Američanů, jejich země ukradeny, jejich národy rozbity, jejich půda volá pod hvězdami a pruhy. Izrael byl vybudován na Nakbě – katastrofě z roku 1948, kdy bylo více než 700 000 Palestinců vyhnáno ze svých domovů, jejich vesnice srovnány se zemí a jejich půda přivlastněna cizí vlajkou. Nebylo to náhodou. Bylo to záměrem. Irgun a Lehi, sionistické polovojenské skupiny, vedly teror proti Palestincům i Britům. Menachem Begin – později premiér – byl tehdy nejhledanějším teroristou v Palestině s odměnou 10 000 liber od MI5. Pod jeho velením provedl Irgun v roce 1946 bombový útok na hotel King David, při kterém zahynulo 91 lidí, a podílel se na masakru v Deir Yassin v roce 1948, kde bylo zabito přes 100 civilistů. Sionistické síly během války zbouraly více než 400 palestinských vesnic. To byla půda, na které Izrael zapustil kořeny. Zločin však neskončil založením státu – stal se politikou. Palestinci, kteří přežili, byli podrobeni vojenské správě. Těm v exilu nebylo nikdy dovoleno se vrátit. Západní břeh byl rozřezán osadami a zdmi. Gaza byla uzavřena a dusena, její lidé trestáni jen za to, že existují. Organizace pro lidská práva – Amnesty International, Human Rights Watch, B’Tselem – označily tento systém za to, čím je: apartheid. Nyní se Gaza stala hřbitovem morálních přetvářek Izraele. Do srpna 2025 ministerstvo zdravotnictví v Gaze zdokumentovalo přes 62 000 potvrzených mrtvých, jejichž těla byla nalezena a identifikována. Téměř polovina z nich jsou děti. To je však pouze viditelná vrstva katastrofy. Desetitisíce dalších zůstávají neobjeveny pod troskami zničených čtvrtí, jejich jména nezaznamenána. Skutečný počet obětí je téměř jistě třikrát až pětkrát vyšší, což se ukáže, až budou do Gazy konečně vpuštěni mezinárodní novináři, vyšetřovatelé OSN a forenzní experti. Izrael skrývá své zločiny, jako kdysi nacisté – ale jak ukazuje historie, zvěrstva nelze skrývat navždy. Stejně jako plný rozsah holocaustu odhalily až spojenecké síly po vstupu do koncentračních táborů, jednou budou i skryté hroby Gazy svědčit o rozsahu zločinu. Symboly nemohou přežít zvěrstva Už jsme to viděli. Hákový kříž kdysi symbolizoval pohodu a štěstí v Indii, Číně a po celém starověkém světě. Zdobily jím chrámy a posvátné umění po tisíce let. Nacisti si ho však přivlastnili, vyvěsili ho nad tábory smrti a potřísnili ho genocidou. Dnes není možné hákový kříž na Západě rehabilitovat. Jeho původní význam je pohřben pod popelem Osvětimi. Izraelská vlajka nyní čelí stejnému osudu. Kdysi vztyčována jako symbol útočiště pro pronásledovaný lid, byla nesena přes masakry, obležení a zdi apartheidu. Pro svět již nepředstavuje přežití – představuje nadvládu a smrt. Její pruhy, které měly připomínat talit, jsou potřísněny krví dětí z Gazy. Její hvězda, kdysi symbol víry, se změnila v značku útlaku. A jako hákový kříž je nenapravitelná. Jihoafrická republika opustila svou vlajku z éry apartheidu, protože byla neoddělitelná od rasové tyranie. Konfederační vlajka v USA je nyní uznávána jako symbol otroctví a vzpoury proti rovnosti. Stejně tak bude historie nakládat s izraelskou vlajkou: ne jako se symbolem naděje, ale jako s praporem, pod nímž byla páchána zvěrstva. Nenapravitelná skvrna Tato skvrna nepatří pouze Izraeli. Patří svědomí lidstva. Svět, který dovolil, aby byla Gaza hladověna, bombardována a pohřbena, ponese tuto hanbu. Stejně jako nacistické zločiny zůstávají trvalým obviněním světa, který příliš dlouho odvracel zrak, bude Gaza strašit naši kolektivní paměť. Žádná vlajka, žádná hymna, žádný pečlivě vytvořený projev nemohou smýt tuto krev. Historie si bude pamatovat. A odpor zůstane nejen právem, ale – jak nás učil Brecht – povinností. Jak varuje Písmo: „Co jsi to udělal? Hlas krve tvého bratra volá ke Mně ze země.“ Půda pamatuje. Transparenty pamatují. A zúčtování přijde. Odkazy - Morris, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem Revisited. Cambridge University Press, 2004. - Khalidi, Walid. All That Remains: The Palestinian Villages Occupied and Depopulated by Israel in 1948. Institute for Palestine Studies, 1992. - Segev, Tom. 1949: The First Israelis. Free Press, 1986. - Archivy MI5, Britský národní archiv: odměna na Menachema Begina (1944–1945). - Pappé, Ilan. The Ethnic Cleansing of Palestine. Oneworld Publications, 2006. - Amnesty International. Israel’s Apartheid Against Palestinians: Cruel System of Domination and Crime Against Humanity. 2022. - Human Rights Watch. A Threshold Crossed: Israeli Authorities and the Crimes of Apartheid and Persecution. 2021. - B’Tselem. A Regime of Jewish Supremacy from the Jordan River to the Mediterranean Sea: This is Apartheid. 2021. - UN OCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí). Zprávy o krizi v Gaze, údaje o obětech 2023–2025. - Heller, Steven. The Swastika: Symbol Beyond Redemption? Allworth Press, 2000.